Poustevníci v Teplicích nad Metují


     Bohumil Sýkora, zveřejněno 15.11.2009 v Teplických ozvěnách


     Na počátku 18. století se v  Čechách rozšířilo poustevnictví. Bylo to století nesmírného kulturního rozmachu, ale také solidárního smýšlení s chudými lidmi, v čemž poustevníci sehráli i určitou roli. Poustevnictví bylo povoleno v roce 1725 dekretem císaře Karla VI. a papeže Clemense XII. Poustevníci dostali v Čechách jméno Ivanité a byli do pousteven dosazováni katolickými kanovníky. Napřed museli do Říma na školení (novicitát) a teprve potom mohli působit v poustevnách a to ještě napřed s jednoletou kandidátskou lhůtou, kterou mohl kanovník i o rok prodloužit, pokud se mu na poustevníkovi něco nezdálo.
     V Čechách bylo v jednu dobu celkem 17 pousteven. Naše teplická byla jedna z pousteven královohradeckého kanonikátu. Poustevny byly zrušeny v roce 1782 dekretem císaře Josefa II. Teplická poustevna byla však po všech stránkách v Čechách i na Moravě mimořádnou poustevnou. Byla postavena v roce 1753 na vlastní náklady pražským lékařem Dr. Johannem Maxmiliánem, který patřil ve svých mladších letech k nejlepším lékařům v Čechách, za což byl v roce 1730 rakouským císařem Karlem VI. povýšen do šlechtického stavu a dostal ke svému jménu přídomek: Dr. Johann Maxmilián, Edler z Peytersbergu. Byl doktorem mediciny a doktorem filosofie. Jako lékař v Praze tehdy nesmírně zbohatl a měl i kontakty s Benediktýny v Břevnově. Dr. Peytersbergovi, jak byl ve šlechtickém stavu zkráceně nazýván, zemřela v roce 1748 manželka Katharina. Odešel k stáru do Broumova, kde se mu vždy líbilo a kde na místním gymnáziu vyučoval jeho syn filosofii, pod řeholním jménem – P. Benno. Dr. Peytersberg zde chtěl postavit u Dolní brány poustevnu, ale nepodařilo se mu v Broumově získat pro stavbu povolení. Odešel tedy v roce 1753 do Teplic nad Metují, kde za své peníze postavil poustevnu. Dostavěna byla dne 16.10. 1753. Nový kostel „Pannny Marie Pomocné“ byl dostavěn v roce 1754. Na tomto místě stál již dříve starý gotický kostelík s názvem: „U naší milé paní“ – ( „Zu unserer lieben Frau“), z něhož jsou na zahradě poustevny dodnes patrné zbytky kamenné podezdívky, porostlé mechem. Gotický kostelík byl v roce 1421 poničen Husity a v roce 1450 místními obyvateli znovu vystavěn.
     Nový kostel stavěl známý stavitel ze slezského Schönbergu – Gottlieb Johann Kühn. Kostel byl vysvěcen dne 18.8. 1754 hradeckým generálním vikářem Josefem Saxem, který byl původem z Broumova. Ke kostelu se každoročně konalo 6 průvodů poutníků a to ve dnech těchto mariánských svátků, či slavností: 2.2., 25.3., 2.7., 15.8., 8.9. a 8.12..
     Kostel „Panny Marie Pomocné“ je typická stavba 18. století. Na stropě jsou velmi zdařilé fresky, které byly v 19. století citlivě restaurovány. Barvy se však již nepodařilo namíchat jako originály a tak fresky po restauraci ztratily částečně svoji barvitost, protože nebyly přemalovány. Některé symboly v kostele nejsou dodnes zcela vysvětleny. Několik metrů od hlavního vchodu kostela se nachází pod podlahou rodinná hrobka Peytersberga. Je označena v podlaze kachlíkem s křížem. Mimo Dr. Peytersberga zde leží i jeho žena Katharina (zemřela v roce 1748) a syn P. Benno (zemřel v roce 1772). Možná jsou v hrobce i dva poustevníci, kteří s Dr. Peytersbergem obývali poustevnu. Oba zemřeli déle než on.. Jedná se o jeho sluhu Augustina Hillera, který přijal řeholní jméno Fr. Ivan a zemřel 7.8. 1788, stár 72 let. Vždy si přál být pochován ve společném hrobě s Dr. Peytersbergem. Třetím poustevníkem (jehož jeho civilní jméno neznáme) byl Fr. Evagrius (zemřel 16.3. 1786) a bylo mu 76 let. Dr. Peytersberg zemřel 1.12. 1763, v 75 letech. V sedmileté válce (1756 – 1763) museli poustevnu několikrát opustit, aby si zachránili alespoň holý život.
     Po smrti Dr. Peytersberga měli dva zbylí, chudí poustevníci velice trpký život. Živořili a když neměli 3 dny co jíst, zanechávali na kamenu – který se nalézá dodnes za křížem u vchodu do kostela, trochu vlastní krve, nebo červené barvy. Když to uviděl někdo z místních obyvatel, přinesl jim něco k jídlu.
     Nad vchodem do chodby vedoucí z poustevny do kostela, visela zarámovaná a zrýmovaná průpovídka Dr. Peytersberga, jakási filosofie poustevníků o tom, jak má člověk žít (Přeloženo ze staroněmčiny, do češtiny částečně upraveno):
     Dr. J.M. Edler z Peytersbergu, poustevník.
     Narozen: 1688. Zemřel: 1763


     Použitá literatura:

     1.P.L. Wintera: časopis „Das Riesengebirge“ z roku 1893.
     2.Josef Karpf: „ Wekelsdorf“ – kniha z roku 2003
     3.PhDr. Petr Adam: „ Stručný úvod do dějin Katedrální kapituly při chrámu Sv. Ducha v H. Králové (2004).

Teplice nad Metují, 31.10.2009 Bohumil Sýkora